Minulý týden u nás byla v Německu od rána až do večera kontrola z finančního úřadu. Dostali jsme vědět dopředu zhruba 3 týdny, což mne i celkem překvapilo. Vždy jsem si říkal, jak budu před kontrolou do rána vzhůru a co všechno budu dávat dopořádku, ale nic takového se nekonalo. Spíš  jsem byl v takovém rozpoložení, jako když jsem chodil na přespoláky. Přišla k nám decentní paní s kufrem na kolečkách a zhruba 8 hodin se kontrolovala data na dvou laptopech. Zcela upřímně, měl jsem z toho sem tam docela hrůzu, šlo o kontrolu DPH, i když se nakonec kontrolovalo úplně vše. Bylo mi jasné, že nemohu nabídnout skoro ani vodu, ale pro jistotu jsem připravil alespoň skleničku a konvici na čaj. Paní z finančního úřadu si vodu skutečně za celý nevzala a v kuse bez přestávky kontrolovala data se svými podklady. Vůbec mne nenapadlo, co všechno už o mne finanční úřad ví. Byl jsem na jednu stranu fascinovaný, jak to všechno funguje, hlavně ty kontrolní programy, ale na tu druhou mi to chvílemi připomínalo zkoušku na VŠ. Normálně jsme jinak fungovali jako každý jiný den. Až tedy na mne, kdy jsem musel občas dost vysvětlovat. Kontrolovalo se něco kolem 36 tisíc dokladů. Nejdříve proběhla exkurze ve skladech, vysvětlení konkrétních případů, jak jsem se vůbec do Německa dostal, jak jsme začali v ČR, no bylo toho dost co vyprávět. Zjistil jsem, že jsme špatně zaúčtovali poplatky PayPalu, protože se jedná o služby poskytované firmou registrovanou v Lucembursku. Až v posledních pěti minutách mne paní podala ruku, řekla mi, že nemá výhrady a odjela.