RSS4.BIZ

RSS zdroje pro internetový byznys

Informace na každý den - www.info365.cz

Archive for the ‘Byznysandele.cz’ Category

Kontroly jako na letišti

Sobota
Říj 28,2017 02:10

Občas to u nás vypadá jako na letišti. Od roku 2017 se velmi zpřísnily podmínky a kontroly pro mezinárodní přepravu zboží. Spolupráce s celní správou je tedy na denním pořádku. V našich skladech organizovala německá celní správa údajně první mezinárodní výjezd s českou celní správou. Bylo to hodně raritní, když u nás před skladem v Německu zaparkovalo pět vozů české celní správy z Liberce v doprovodu svých německých kolegů.

 
 

  • Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kontroly jako na letišti
  • Kontroly jako na letišti

    Sobota
    Říj 28,2017 02:10

    Občas to u nás vypadá jako na letišti. Od roku 2017 se velmi zpřísnily podmínky a kontroly pro mezinárodní přepravu zboží. Spolupráce s celní správou je tedy na denním pořádku. V našich skladech organizovala německá celní správa údajně první mezinárodní výjezd s českou celní správou. Bylo to hodně raritní, když u nás před skladem v Německu zaparkovalo pět vozů české celní správy z Liberce v doprovodu svých německých kolegů.

     
     

  • Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kontroly jako na letišti
  • Úterý
    Říj 3,2017 10:10
    Jeden spolužák z VŠ mi kdysi vyprávěl, když jsem začínal podnikat, že pro podnikání potřebuju spoustu peněz a hlavně kontaktů. Nic jsem mu na to neříkal, protože jsem tehdy odpověď neznal a navíc neměl ani jedno. Dost často si na tuhle památnou větu vzpomenu, když jedu řešit nějaký průšvih. Asi před deseti dny jsem takto z hodiny na hodinu musel sednout do auta a jet s kolegou do Frankfurtu do centrály DPD jeden problém řešit, protože selhaly veškeré komunikační kanály. Nevěděli jsme vůbec kam jedeme a jestli se s námi vůbec někdo bude bavit. S sebou jsem měl desetkrát vytisknutý e-mail, který jsem potřeboval dodat jednateli. Po 15 minutách u hlavního vchodu zastavil Mercedes s řidičkou a přišel k nám jeden z hlavních mužů DPD. Po dalších 20 minutách a několika telefonátech přijela šéfka bezpečnosti DPD a vše jsme během pár dalších minut vyřešili. 
    Celé akci předcházela jedna věta: ,,Nikdo Vám není schopen pomoci, je mi líto. Na shledanou.”
    Na tuto větu narážím v Německu docela často. Ale samozřejmě i v Čechách. Občas mě přivádí k šílenství, ale už jsem si zvykl. Německo mi přijde v určitých ohledech velmi uzavřený konzervativní trh. Když jsme například chtěli na začátku podnikání pojistit sklad, zeptal jsem se na několik pojišťoven firem v okolí mezi řečí a dostal jsem pár tipů. Napsal jsem oficiální poptávky přes webové formuláře a odpověď nikdy nepřišla. Nakonec jsem se musel zeptat na konkrétní pojišťovací agenty běžných zákazníků pojišťovny, abych vůbec nějakou nabídku obdržel. Takto to bylo téměř se vším. U Deutsche Post jsme první dva roky fungovali bez jakéhokoliv obchodního zástupce, dokud u nás nezastavila jednou černá Audi A6, ze které vystoupil náš nový obchodní zástupce. Je to tím, že Německo je dost rozsáhlý a obrovský trh a důležití zákazníci jsou hlavně ti, co objednávají pravidelně a nemají problém s placením. Všichni zúčastnění to vědí a chovají se podle toho. 
    V Česku je to tak, že se Vám obchodní zástupce kvůli obrovské konkurenci bude věnovat i klidně dva roky před spuštěním Vašeho projektu, i když jej třeba nakonec vůbec nespustíte. Na toto je v Německu potřeba dát pozor. Jakmile se na něčem jednou člověk dohodne, je to bráno za dost závazné a slovo prostě platí. Viděl jsem takto několik českých firem, kterým právě Deutsche Post vypověděla výborné podmínky a nakonec jim obchodní zástupce zavolal, že od dnešního dne jejich firma zůstává bez obchodního zástupce kvůli nedodržení ústně dohodnutých podmínek. 
    Jestli mám ale třeba po deseti letech odpovědět, zda potřebuje podnikatel mít kontakty pro rozjezd firmy, tak vůbec ne. Ty časem člověk získá a nejhorší na tom je, že nejčastěji u řešení těch největších průšvihů, když se nemá na koho obrátit. 
  • Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pro podnikání nepotřebujete mít kontakty
  • Úterý
    Říj 3,2017 10:10
    Jeden spolužák z VŠ mi kdysi vyprávěl, když jsem začínal podnikat, že pro podnikání potřebuju spoustu peněz a hlavně kontaktů. Nic jsem mu na to neříkal, protože jsem tehdy odpověď neznal a navíc neměl ani jedno. Dost často si na tuhle památnou větu vzpomenu, když jedu řešit nějaký průšvih. Asi před deseti dny jsem takto z hodiny na hodinu musel sednout do auta a jet s kolegou do Frankfurtu do centrály DPD jeden problém řešit, protože selhaly veškeré komunikační kanály. Nevěděli jsme vůbec kam jedeme a jestli se s námi vůbec někdo bude bavit. S sebou jsem měl desetkrát vytisknutý e-mail, který jsem potřeboval dodat jednateli. Po 15 minutách u hlavního vchodu zastavil Mercedes s řidičkou a přišel k nám jeden z hlavních mužů DPD. Po dalších 20 minutách a několika telefonátech přijela šéfka bezpečnosti DPD a vše jsme během pár dalších minut vyřešili. 
    Celé akci předcházela jedna věta: ,,Nikdo Vám není schopen pomoci, je mi líto. Na shledanou.”
    Na tuto větu narážím v Německu docela často. Ale samozřejmě i v Čechách. Občas mě přivádí k šílenství, ale už jsem si zvykl. Německo mi přijde v určitých ohledech velmi uzavřený konzervativní trh. Když jsme například chtěli na začátku podnikání pojistit sklad, zeptal jsem se na několik pojišťoven firem v okolí mezi řečí a dostal jsem pár tipů. Napsal jsem oficiální poptávky přes webové formuláře a odpověď nikdy nepřišla. Nakonec jsem se musel zeptat na konkrétní pojišťovací agenty běžných zákazníků pojišťovny, abych vůbec nějakou nabídku obdržel. Takto to bylo téměř se vším. U Deutsche Post jsme první dva roky fungovali bez jakéhokoliv obchodního zástupce, dokud u nás nezastavila jednou černá Audi A6, ze které vystoupil náš nový obchodní zástupce. Je to tím, že Německo je dost rozsáhlý a obrovský trh a důležití zákazníci jsou hlavně ti, co objednávají pravidelně a nemají problém s placením. Všichni zúčastnění to vědí a chovají se podle toho. 
    V Česku je to tak, že se Vám obchodní zástupce kvůli obrovské konkurenci bude věnovat i klidně dva roky před spuštěním Vašeho projektu, i když jej třeba nakonec vůbec nespustíte. Na toto je v Německu potřeba dát pozor. Jakmile se na něčem jednou člověk dohodne, je to bráno za dost závazné a slovo prostě platí. Viděl jsem takto několik českých firem, kterým právě Deutsche Post vypověděla výborné podmínky a nakonec jim obchodní zástupce zavolal, že od dnešního dne jejich firma zůstává bez obchodního zástupce kvůli nedodržení ústně dohodnutých podmínek. 
    Jestli mám ale třeba po deseti letech odpovědět, zda potřebuje podnikatel mít kontakty pro rozjezd firmy, tak vůbec ne. Ty časem člověk získá a nejhorší na tom je, že nejčastěji u řešení těch největších průšvihů, když se nemá na koho obrátit. 
  • Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pro podnikání nepotřebujete mít kontakty
  • Úterý
    Úno 7,2017 12:02

    To je pro mě dnes hodně špatná, ale možná i dobrá otázka. U mne to bylo tak, že na začátku i v průběhu podnikání byla kolem mne taková zvláštní bublina, ve které se budovaly firmy za účelem prodeje. Dokonce mne pozval jeden potenciální investor do hotelu Four Seasons a vše mi vysvětloval. Té době i celému dění okolo jsem příliš nerozuměl a sám jsem nevěděl, co vlastně chci a co je cílem dění kolem nově vznikajících firem v e-commerce. Byl jsem jednou z nich. Jeho model byl postaven na generování co nejvyššího zisku a přípravy firmy pro prodej v nejbližších letech již předem vytipovaným velkým nadnárodním firmám. Nedokážu to hodnotit. Znělo to zajímavě, jen já nesháněl tehdy investora, ale spíše člověka, který by ve starém svetru se mnou šel pracovat a posouvat firmu dopředu a takoví investoři mne neoslovovali. Podobných lidí jako on se se mnou sešlo více. Jenže mne stačil k obědu kus chleba, konzerva tuňáka a paprika. Nejvíc mne vždy štvalo tehdy, že jsem nic neudělal a strávil celý den v autě po Praze. Doba na začátku podnikání byla hodně jiná v tom, že jsem neměl nikoho, koho bych se zeptal, co mám dělat, když mi bylo nejhůř a fakt si nevěděl rady. Ale tohle se v člověku po čase úplně zlomí a najednou dotyčný rezignuje na tuto potřebu hledat investora nebo mentora. Řešení prostě musí najít sám a nemá nikoho, s kým by jej probral, protože na to není čas. Asi tak před třemi lety jsem dostal nabídku na koupi části firmy a vzhledem k velkému potenciálu a možnosti získání zkušeností ze světa dopravy jsem rozepsal dlouhou souhlasnou odpověď s vysvětlováním toho, jak funguje naše firma. Když jsem vše dopsal, podíval jsem se na hodinky a uvědomil jsem si, kolik času mi vše zabralo a zastavil se. Chvilku jsem přemýšlel a pak zmáčkl backspace a e-mail smazal. Se stejným vysvětlením jsem odpověděl i druhé straně. Stal se ze mě od té doby mnohem větší konzervativní protiva a začal jsem si různými situacemi potvrzovat, že ta největší rozhodnutí jsem udělal v malém okamžiku, který se už nedal třeba příští den opakovat, nebo bych na něj ztratil za pár hodin už náladu nebo neměl čas, když bych se s někým musel nejdříve poradit. Také jsem zjistil, že absolutně nevím, co bych dělal, když bych prodal firmu. Nebavilo by mě sedět nezaměstnaný doma a v letadle mi je vždycky špatně a se zavřenýma očima si řikám, ať snad radši spadnem. Uvažoval jsem o prodeji samozřejmě víckrát, ale pak jsem si v hlavě srovnal myšlenky a zjistil, že to tak vlastně nechci. Někteří podnikatelé kupovali firmy v mém oboru po letech zase zpět, protože noví majitelé nechtěli ve firmách sedět v těch starých svetrech s ostatníma…

  • Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kdy vzít investora do firmy a kdy firmu prodat
  • Úterý
    Led 17,2017 08:01
    Obdržel jsem následující e-mail, na který odpovídám níže:

    Dobrý den pane Krabs,


    chtěl jsem se Vás zeptat, protože vím, že máte zkušenosti s podnikáním v Německu, jak je těžké a zda je vůbec možné abych já, jako český občan, získal německý živnostenský list.
    Nebo mne prosím na někoho nasměrujte…


    Podnikat v Německu není zase tak složité – sám jsem jako OSVČ v Německu začínal a asi bych to mohl doporučit všem začínajícím. Hlavně je to nejlevnější varianta. Doporučoval bych kontaktovat IHK (hospodářskou komoru) např. v Zittau, kde je zaměstnaný i jeden šikovný občan ČR. Pomáhají podnikatelům hlavně na začátku s legislativou (ale opravdu jen v úplném základu a spíše člověka nasměrují).
    Hlavní je rozmyslet, zda máte rezervy na účetní – náklady jsou zhruba krát 4 oproti ČR, plus na zdravotní pojištění – pokud Vás nějaká vyjímka nepřesune k placení sociálního a zdravotního pojištění do ČR, tak i pro úplného začátečníka bez příjmu je náklad na zdravotní pojištění cca 300 EUR, možná i nyní více, aktuální částku nyní neznám. Tyto náklady vám nikdo na konci roku nevrátí, je to minimální sazba.
    Jako občan EU můžete podnikat kdekoliv v EU. Toto je na EU dobré. V Sasku to je tak, že se snaží i Čechy lákat českými brožurami, aby podnikat přišli. Člověk se akorát potom ocitne v obrovském sítu kontrol. Buď vydržíte, nebo ne. Znám několik firem, které po několika letech odešly právě kvůli kontrolám zpět do ČR. Tohle je bohužel realita Německa. Samozřejmě jsou takoví i k Němcům. Když zjistí, že vše děláte podle nejlepšího svědomí a nejste ve ztrátě, nebudete mít problém (i když vždy je něco). 
  • Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Podnikání jako OSVČ registrovaná v Německu