Nikdy jsem si nemyslel, kolik práce se dá ještě zvládat, kolik má člověk v sobě skrytých možností a rezerv. Teď jsem ale v určité fázi, kdy se nějak tak vše pomalu zajíždí a máme dost práce s různými řešeními uvnitř firmy, které asi nejsou úplně vidět navenek. Přemýšlel jsem dokonce, v jakých fázích firmy berou investory a proč. Třeba teď jsme v určité >>bublině<<, kdy je potřeba dohánět dost věcí. No kupodivu se mi to po různých průšvizích a hrozbách v minulém týdnu docela daří. Myslím, že když firma roste, dostane se do této bubliny a je na zakladatelích, jestli se rozhodnou třeba vzít investora, protože to už nezvládají a nebo to nějak vymyslí, aby to zvládali i bez něj. Přijde mi to dost motivující jít tou druhou cestou.